Ochranná známka je označení (název, značka, logo, obrázek, slogan, tvar výrobku) sloužící k tomu, aby spotřebitel dokázal odlišit výrobky a služby jednoho výrobce nebo poskytovatele od ostatních. Plní tedy funkci identifikátoru původu výrobků a služeb. Ochranná známka může být slovní, slovní grafická, kombinovaná, obrazová, trojrozměrná, nebo může být tvořena pouze barvou nebo kombinací barev.

Monopol: Ochranná známka dává svému majiteli výlučné právo užívat zapsané označení pro okruh výrobků a služeb, které vymezil v seznamu přihlášky, poskytnout souhlas s jeho užíváním jiné osobě (licenci) a rovněž zabránit komukoliv dalšímu v jeho užívání pro stejné či podobné výrobky a služby. Majitel zapsané ochranné známky je oprávněn užívat u své ochranné známky označení ®.

Národní ochranná známka: Ochrannou známku zapisuje příslušný úřad vždy pro danou zemi, a ta poté platí pouze na území této země. Pokud má přihlašovatel zájem ochrannou známku chránit ve více státech, musí ji přihlásit v těchto státech jednotlivě. Ochranná lhůta, tzv. prioritní lhůta, trvající 6 měsíců od podání první přihlášky ochranné známky v prvním státě, umožňuje majiteli přednostně přihlásit stejnou známku v dalších státech.

Ochranná známka Evropské unie (European Union Trademark – EUTM): Ochranná známka Evropské unie platí jednotně (jako jeden ochranný dokument) pro území všech členských států Evropské unie a zapisuje ji centralizovaný úřad EUIPO na základě jediné přihlášky.

Mezinárodní ochranná známka: Mezinárodní úmluvy tzv. Madridského systému usnadňují získání ochranné známky ve více zemích prostřednictvím centralizovaného úřadu WIPO. Prostřednictvím jediné přihlášky přihlašovatel určí ty smluvní státy, ve kterých požaduje ochranu své známky. WIPO provede pouze formální kontrolu a zapíše mezinárodní ochrannou známku. Následně ve lhůtě 12 – 18 měsíců (liší se podle státu) provede každý z určených států věcný průzkum přihlášky podle svých národních předpisů a má právo v této lhůtě odmítnout udělení ochrany. Pokud tak neučiní, ochranná známka získá ochranu ekvivalentní národní ochranné známce v daném státě. Doba ochrany se také řídí národními právními předpisy a liší se stát od státu a může být pravidelně obnovována vždy na další období 10 let.

Ochranná známka se uděluje na základě přihlášky podané k příslušnému úřadu (ÚPV, EUIPO, WIPO) obsahující vyobrazení označení a seznam výrobků a služeb, pro které toto označení přihlašovatel požaduje chránit. Úřad provede formální průzkum a věcný průzkum, kde zjišťuje, zda přihlášené označení splňuje podmínky zápisu do rejstříku (tzv. absolutní důvody). Pokud jsou všechny tyto podmínky splněny, úřad přihlášku zveřejní v rejstříku, aby se s ní mohla seznámit veřejnost. Po dobu 3 měsíců pak mohou dotčení majitelé starších práv (ať již dříve přihlášených známek, nezapsaných označení nebo jiných) podávat námitky proti zápisu této známky. Pokud k podání námitek dojde, úřad nejprve musí rozhodnout námitkový spor a teprve poté může dojít k zápisu nebo zamítnutí zápisu přihlášeného označení.

Seznam výrobků a služeb uvedený v přihlášce nelze později rozšířit o další položky, ale pouze zúžit. Pokud by přihlašovatel opominul uvést některé výrobky nebo služby, musel by podat novou přihlášku.

Základní doba ochrany je 10 let a lze ji za poplatek opakovaně prodloužit vždy o dalších 10 let.

Prevence porušování: V případě, že jako podnikatelský subjekt uvádíte na trh výrobky či služby, je vaší povinností zajistit, aby vaše výrobky neporušovaly průmyslová práva, vč. ochranných známek, platná na územích, kde jsou tyto výrobky vyráběny, dováženy, vyváženy, skladovány či uváděny na trh. K tomu je potřeba sledovat obsah databází ochranných známek, které jsou přístupné na internetu. V opačném případě riskujete, že vás majitel starší ochranné známky (nebo jiného práva) napadne pro porušování jeho práv a bude se dožadovat odstranění závadného stavu, náhrady škody, zničení výrobků a nástrojů či materiálů k jejich výrobě.

Obrana proti tzv. zdruhovění:  Pro udržení platnosti ochranné známky je důležitá obrana proti tzv. zdruhovění (ztrátě rozlišovací způsobilosti), ke kterému může dojít, když je známka užívána třetími osobami jako synonymum pro určité výrobky nebo služby bez ohledu na jejich výrobce či poskytovatele. V takovém případě známka přestává sloužit jako identifikátor původu výrobků či služeb a stává se jakýmsi obecným označením, které již nesplňuje podmínky zápisu ochranné známky a hrozí jeho výmaz z rejstříku.

Obrana proti cizím ochranným známkám: Pokud naleznete ochrannou známku (či přihlášku), která je podobná vašemu označení, nebo jinak porušuje vaše práva, nebo se domníváte, že ji její majitel dlouhodobě neužívá, nebo nesplňuje kritéria ochrany (neměla být zapsána), můžete podat námitky (pokud jde o přihlášku), nebo návrh na výmaz nebo prohlášení ochranné známky za neplatnou k příslušnému úřadu (pokud jde o zapsanou ochrannou známku).